Přinášíme shrnutí druhého kola letošního play-off.

Nejrychleji byly uzavřeny obě série ve východní konferenci, které shodně trvaly po šesti zápasech. V první z nich si – přes drobný záchvěv – s ottawskými Senátory poradil Columbus i přes přetrvávající psychické obtíže svého manažera z důvodu nemožnosti měnit hráče. Je trochu s podivem, že Columbus zatím nevyměnil aspoň trenéra, útoky nebo brankáře. Juuse Saros je tak jedním ze dvou gólmanů ligy, kteří v play-off odchytali 100 % minut svého týmu.

O vypadnutí Ottawy rozhodly především dvě věci: Za prvé se ukázalo, že naše redakce má asi takové experty, jako jsou ti, kteří pracují v HR oddělení reálného Chicaga. GM Sens jim uvěřil a poslal do branky Markströma. Ten v prvním zápase dostal 4 góly z 15 střel a začal si pomalu balit golfové hole. Poté ještě musel stornovat letenky, protože se do branky podíval v rozhodujícím zápase série, kde se výrazně zlepšil na 3 inkasované góly z 15 střel. Sens v tomto zápase prohráli 6:0 a Jakob tak mohl konečně odletět. Druhou věcí bylo, že v Ottawě došly prášky, které v prvním kole sypali Hintzovi do pití. Ten tak ze šesti zápasů získal pouze 4 body.

Columbus tak s klidem míří k finále, protože v cestě mu stojí …. Frajer, který ani nechtěl hrát play-off…

Tím není nikdo jiný než Laco. Ten, podobně jako jeho budoucí soupeř, neprožívá nejšťastnější období. Výměny jsou utnuté a on tak musí udržovat tým v nepříjemné stabilitě a bojové připravenosti. Série proti Rangers měla dva x-faktory. Prvním z nich je očividně ofenzivní opora Pittsburghu Ben Chiarot, který má po prvních dvou kolech play-off průměr téměř bodu na zápas. Druhým je potom jednoznačně GM Rangers. Ten i přes svoji obrovskou rezistenci před sezonou, kdy zkrátka za žádnou nechtěl složit konkurenceschopný tým, nakonec podlehl. Jak se ale ukazuje, předvedl zhruba takový víkend jako puberťák, když poprvé vidí kačenu. V prvním kole to nějak uhrál, ale na žádnou výdrž to zkrátka nebylo.

Konferenční finále tak bude soubojem dvou frustrovaných GMs, kteří už hlavně chtějí konec sezony.

Pokud něco ukázala série Predators a Wild, pak to, že Eso je prostě drama queen. Podobně jako v prvním kole mohl dávno postoupit, tentokrát dokonce vedl 3:1 na zápasy, nakonec ale i druhou sérii musel protáhnout až do sedmého zápasu. Nutno ovšem podotknout, že Minnesota měla v sérii z prdele kliku. Všechny tři svoje zápasy vyhrála o jediný gól, dva z nich dokonce až v prodloužení.

Podobně jako v jiných případech, i tahle série měla dva svoje jasné x-faktory. Prvním je, že se Esovi povedlo vymazat z ledu minnesotský geroje McDavida s Draisaitlem, kteří za sedm zápasů shodně nasbírali pouze po třech bodech. Druhým je bipolární porucha Stuarta Skinnera. Zatímco v reálu je jako Alexis Crystal po natáčení, v PNHL je zatím pevný jak židovská víra. Skinner má po dvou kolech play-off úspěšnost zákroků 95,2 % a průměr obdržených branek 1,55 na zápas.

Jako když má vyjít schody do druhého patra se zapotil Henky, který ve druhém kole odvracel tři matchbally P.K.eje. Vegas po čtyřech zápasech prohrávali 3:1 a zdálo se, že v Havířově začnou předčasné alkoprázdniny. Henky se ale vzpamatoval a sérii otočil. P.K. už tak může začít vymýšlet, jak v létě zorganizovat další charitativní pomoc pro bráchu.

Série ukázala, že Henky – na rozdíl od Ptáka – nedal na naše rady a nepostavil svého nejproduktivnějšího hráče v prvním kole Gudbransona na křídlo první lajny. Trochu se štěstím se mu tam ale chytly jeho opory a sem tam daly i nějaký gól. Erik je tak aktuálně v bodování Vegas až 5.

Souboj Vegas s Nashvillem v konferenčním finále tak nabídne klání dvou dosud nejlepších zbylých brankářů play-off – Skinnera a Sorokina. A možná taky Thompsona, protože Skinner si do ligy z reálu přinesl i durabilitu, jakou má Alexis Crystal…