Stejně jako loni přicházím se zhodnocením toho, jak budou vypadat důstojní a nedůstojní gólmani v příští sezoně. Letos jsem se rozhodl toto hodnocení ještě trochu posunout a vyhodnotit i to, v jakém pásmu se budou jednotliví gólmani nacházet. Předně chci konstatovat, že brankářské parametry nevytvářím, takže finální podoba vyplyne z židovské kuchařky. Ale nějaké základní podmínky jsou zkrátka poměrně jasně dané.

Zhodnocení gólmanů rozdělím na dvě části. V této seřadím jednotlivé brankáře a v následující se podívám na to, jak na tom budou jednotlivé týmy.

Začněme rozseknutím prahu důstojnosti. Na úvod opět dodávám, že i nyní kalkuluji s počtem přibližně 55–57 důstojných brankářů, což je každoroční obvyklý počet.

Musím říct, že loni se nějaké univerzálně aplikovatelné pravidlo na počet zápasů/úspěšnost dělalo mnohem snáz. Letos je to o poznání větší střelba. Na první dobrou lze ale konstatovat, že kdokoliv má 20 a více zápasů a úspěšnost přes 89 %, v pohodě proklouzne mezi důstojné. Stejně tak by měli být v pohodě brankáři, kteří mají 30+ zápasů a přes 88 % (ano, Elvis tedy téměř jistě projde taky).

K této skupině můžeme pravděpodobně přiřadit i Coltena Ellise, který sice má jenom 15 zápasů, ale úspěšnost 89,5 % je něco, o čem si mnozí jiní průchozí mohou nechat jenom zdát, takže by mu to zřejmě mělo stačit. Podobně zvláštní případ jako Colten Ellis je Bob. Jeho 87,8 % je sice zoufalé číslo, ale díky solidní loňské sezoně by to mělo vcelku s přehledem stačit, i kdyby do konce sezony posral ještě pár zápasů. S Ellisem, Bobem a Elvisem jsme na počtu 54 důstojných brankářů.

Kde se tedy bude lámat chleba? Nejistý je průnik u Vaněčka, Johanssona, Jarryho, Lankinena, Binningtona, Soderblöma, Hussa a Tolopila s tím, že z této skupiny, mezi jejímiž členy to bude velmi těsné, lze očekávat průnik zhruba oněch zbylých 3–4 gólmanů.

·       Vaněčka bude srážet minulá sezona a poměrně nízký počet zápasů. Současně je jasné, že do konce sezony odchytá jeden, max dva zápasy. Kvůli minulé sezoně by to ale musela být mimořádně povedená představení (93 % a více), jinak Vaněček spíše neprojde.

·       Johansson (88,4 % / 25 zápasů) je dlouhodobě podprůměrná dvojka. V praxi to znamená, že ho bude srážet i podprůměrná minulá sezona. Pokud se mu ve zbylých 1–2 zápasech podaří udržet nad 90 %, jeho šance na průnik jsou solidní.

·       Jarrymu (88,2 % / 32 zápasů) může naopak minulá sezona trochu pomoct. Vzhledem k jeho dlouhodobé formě si ale lze představit spíše scénář, že ještě posere další dva zápasy, spadne pod 88 %, a tím i vypadne z kategorie důstojných. Pokud se ale ve zbytku sezony udrží nad 90 %, projde.

·       Lankinen (87,5 % / 44 zápasů) a Binnington (87,4 % / 39 zápasů) jsou takoví potenciálně důstojní gólmani z Wishe. V obou případech platí, že jejich úspěšnost je velmi nízká a loňská sezona by jim pomohla, současně však nijak dramaticky. Bing po olympiádě definitivně přišel o post jedničky a prakticky nechytá, jeho šance zvrátit nepříznivý vývoj tak není vysoká. Podobně je na tom v poslední době i Lankinen, jehož místo obsadil Tolopilo. Vzhledem k tomu, že každému z nich zbývají 1–2 odchytané zápasy, je mezi důstojné mohou katapultovat pouze dva faktory: 1) Čisté konto s 25+ pochytanými střelami nebo podobně silný výsledek (95 % + úspěšnost v zápase s 30+ pochytanými střelami), 2) totální propal jejich konkurentů. Jinak očekávám spíše propad mrtvoly.

·       Söderblom (88,2 % / 25 zápasů), Husso (88,7 % /19 zápasů), Tolopilo (88,3 % / 19 zápasů) a Vaněček (88,6 % / 20 zápasů) jsou ve velmi podobném postavení. Minulá sezona pro ně nehraje prakticky žádnou roli, protože byli podobně špatní jako v té letošní, a zároveň může jeden výtečný nebo naopak zkažený zápas výrazně zamávat s jejich úspěšností. V případě všech kromě Tolopila pak platí, že jim zbývá právě 1, max 2 zápasy. Z této skupiny má logicky největší šanci projít Söderblom, který má víc zápasů než ostatní a nejlepší minulou sezonu. Černým koněm je potom Tolopilo, který má zjevně důvěru trenéra a odchytá ještě minimálně tři zápasy.

Predikce? Söderblom, Jarry, Bing a Lankinen in, Johansson, Vaněček, Husso a Tolopilo out.

A teď k tomu, jak to bude vypadat na špici.

Jak už jsem avizoval v nadpisu, ostatním poměrně jasně odskočí sedmička gólmanů, pro níž shodně platí základní pravidla brankářského úspěchu: Úspěšnost přes 91 % (v případě dvou zatím těsně pod), počet zápasů blízký 50 nebo 50 překračující a loňská sezona, která nebyla dramaticky horší než ta letošní. Spojíte-li dohromady tyto faktory, vychází vám všichni tři Sověti, nejlepší kanadští gólmani, kteří (skoro) nechytali na olympiádě (Wedgewood, Thompson a Greaves) a Gusta. Ať už se do konce sezony stane prakticky cokoliv, všechno nasvědčuje tomu, že tahle sedmička bude mírně odskočená oproti ostatním. Současně mezi jejími členy nelze očekávat větší rozdíly.

Druhou kategorii, kterou můžeme označit jako velmi dobré jedničky, bude (pravděpodobně) tvořit 9 gólmanů.

·       Knight má vysokou úspěšnost i počet zápasů, ale za elitou ho udrží loňská nepříliš povedená sezona.

·       Pro Wallstedta platí téměř totéž, ale místo zápasů má lepší úspěšnost.

·       Gibson je jednoduše slabší v úspěšnosti než topka.

·       Hofer má všeho tak akorát, aby nespadl níž, ale ani nešel výš.

·      Totožný případ je Casey DeSmith. Ten je sice asi nejlepší dvojka současné NHL, v kontextu ligy to ale bude stačit na velmi dobrou jedničku, protože jeho čísla z posledních dvou sezon v porovnání s kolegy jsou zkrátka až příliš dobrá na to, aby byl níže.

·       Dana Vladaře od skoku výš pozdrží slabá minulá sezona.

·       Totéž platí pro Swaymana.

·       Alex Lyon je asi nejméně jistý muž z tohoto seznamu. A v případě slabšího konce sezony by se ještě mohl propadnout o chlup níže. Pokud ale ve zbylých zápasech skončí kolem svého průměru (mezi 90 a 91 %), bude zde.

·       Poslední položkou nemůže být nikdo jiný než Hell. Pokud máte za nehty Vezina sezonu, ani ročník, kde skončíte pod 90 %, vám nezabrání ve vstupu mezi kvalitní gólmany, máte-li dost zápasů.

Třetí skupinu můžeme označit jako slabší jedničky. Patří sem: UPL, Cooley, Otter, Grubauer, Vejmelka, Dobeš, Wolf, Kuemper, Daccord a Allen. Pro tyhle gólmany shodně platí, že mají buďto málo zápasů, aby šli výš (zejména první dva jmenovaní), příliš nízkou úspěšnost (Vejmlka, Wolf nebo Otter) nebo extrémně špatnou minulou sezonu (Grubauer).

Následují slabé jedničky/top dvojky (jak kdo chce). Sem můžeme počítat: Forsberga, Hildebyho, Sarose, Wolla, Blackwooda, Dostála, Fowlera, Stolarze a Ullmarka. Pro tato jména platí shora uvedené faktory, jen jsou zkrátka slabší než grupa kolem Cooleyho a Ottera.

V případě těchto dvou skupin navíc jednak platí, že už mezi nimi nelze očekávat větší průniky, a současně ani to, že by do nich poskočil někdo zespod, protože odskok mezi čtvrtou skupinou a zbytkem dvojek je poměrně zřejmý.

Zbývá si odpovědět na poslední otázku, a sice kdo je definitivně out, mrtvý, zkrátka nedůstojný. Letos jsou to všichni, co mají pod 10 zápasů. To je bez debat. Ale taky Andersen, Hart, Reimer, Lindgren, Monty, Ersson, Pickard, Hill, Meriläinen a samozřejmě Mrzák.